Setkávám se s tím, že když klienti hovoří o svých emocích, tak je hodnotí a rozdělují je na dobré a špatné. Jsou na sebe naštvaní, že cítí ty špatné a někdy se za to stydí. V ten moment cítím obrovský soucit, protože to moc dobře znám. Vím, jaké to je, odmítat své „temné“ emoce a mít strach, že pokud je projevím, tak budu nepřijatá.
Něco vám teď povím. Nic jako dobré či špatné emoce neexistuje, všechno jsou to jen emoce. Když cítíme emoci, která je podle nás nepřijatelná, neznamená to automaticky, že jsme špatný člověk.
Důležité je se s emocemi naučit pracovat tak, aby nás jejich prožívání nevyčerpávalo a abychom prostřednictvím jejich energie neubližovali sobě ani ostatním. Existuje mnoho možností, jak na to.
Emoce nikdy nezmizí, jsou naší nedílnou součástí. Jakmile ale budeme vědět, jak na ně, bude se nám žít lehčeji. Nebojme se přijmout a prožít i ty „špatné“ emoce. Prokážeme si tím velkou službu. Pokud emoce v sobě dusíme a neprojevujeme je autenticky, zaděláváme si na průšvih.
Ráda emoce přirovnávám k počasí. To má také mnoho podob a neustále se mění. Nedá se říct, že jen slunečné dny jsou dobré. Kdyby nepršelo a nebyla by občas bouřka, příroda by nebyla v rovnováze. 
Veronika
